Moderní trendy versus nevkus a kýč. Co je co a jak je rozeznat?
Když je něco kýčovité, zpravidla to ihned dokážeme identifikovat a pojmenovat. Jistě už jste si ale všimli, že co jednomu kýčovité zdá, druhému tak připadat nemusí, ať už jde o kus nábytku, bytový doplněk nebo umělecké dílo. Kde končí umělecká fantazie plná nadšení a inovace a začíná nevkus a kýč? A není celá diskuze na toto téma založena jen na subjektivním hodnocení konkrétních předmětů?
Laici nevědí, co je kýč a co ne. A odborníci?
Odborníci to nevědí také. Marně po tom pátrají už dlouhou dobu, ale nejsou schopni stanovit kritéria, co je ještě výsostně originální a neotřelé až úžasné, fantastické a hodné obdivu a co už je kýčovité, ba dokonce odporné. Mnozí z designérů schválně tedy vytváří kýčovité kousky, jen aby kýč zesměšnili, mnohdy ale ani odborníci nepoznají, kdy jde o záměr a kdy o opravdový nevkus.
Nakonec tedy vždy dospějeme k tomu, že kýč je subjektivní hledisko hodnocení předmětů. Co se vám líbí, mohou vaši blízcí při návštěvě vašeho bytu zkritizovat jako vrchol nevkusu a může tomu být samozřejmě i naopak. Můžete stokrát tvrdit, že tento porcelánový mužík ve vaší vitrínce je úchvatně originální a jeho autorovi na světě není rovno. Pokud má druhý diskutující hranici vnímání kýče jinde než vy, zkrátka ho nepřesvědčíte. A neplatí to jen o figurkách, obrázcích, malbách a jiných dekoracích, ale i o nábytku a celkovém provedení interiéru.
Kýč podle spisovatele a designéra
Milan Kundera ve svém nesmrtelném románu Nesnesitelná lehkost bytí napsal, že kýč je to, nad čím se dojímáme. Když to rozvineme, můžeme jako kýč chápat to, co v nás má vyvolat dojem krásy, ale nemá mít žádný jiný, praktický užitek. Jako by zde byla forma, která postrádá jakýkoli obsah, význam.
Pro ilustraci můžeme využít také seznam doplňků, které za kýč považuje designér Jan Vacek. Patří mezi ně například sádroví trpaslíci, porcelánové figurky, plyšáci sloužící jako dekorace na gauči, umělé květiny, paroží pověšené na zdi a mnohé další kousky, jimiž se to v interiérech jen hemží. Jenže jak už jsme v zásadě řekli – hranice kýče je velmi pohyblivá.
Moderní kýč? Nové baroko
Kýčem, který je v módě, je například nové baroko. Kýčem pro někoho, samozřejmě. Nové baroko mají v oblibě lidé toužící po romanticky laděném interiéru, lidé pohrdající heslem, že méně je někdy více, lidé, kteří se vyžívají v něžné zdobnosti.
Nové baroko nabízí kombinaci tradičních barokních prvků s těmi moderními. Najdeme v něm oblé křivky, motivy květin na textiliích, stejně tak zdobené tapety, ale i nádech moderního minimalismu. Styl také klade důraz na barvy – pohrává si s černou, červenou a bílou, fialovou i šedou. Někdy vznikají opravdu nezvyklé kombinace. Spojení těchto výrazných barev v mnohdy nečekaných kombinacích a k tomu nezvyklé tvary a provedení nábytku je právě to, co mohou někteří z nás směle označit jako kýč.
Prvky nového baroka je v současné době možné spatřit i v italském nábytku, konkrétně v tom rustikálním. Oblé křivky jsou na něm nepřehlédnutelné a nechybí zdobnost, která ke kýči, zde spíše v pozitivním slova smyslu, patří.